Výmarský
ohař
Země
původu: Německo
Klasifikace:
FCI
Skupina:
7. – Ohaři
Sekce:
1. – Kontinentální ohaři
Oficiální
zkratka v ČR: VO
Německý
název: Weimaraner, Weimaraner Vorsterhund
Číslo standardu: 99
Výmarský ohař je středně velké plemeno. Řadí se do
skupiny loveckých psů. Psi se rodí se srstí v barvě stříbřité, hnědé či
šedé. Toto plemeno okamžitě upoutá všechny svým zevnějškem. Výmarský ohař se
dožívá v průměru asi 13 let. Hmotnost je odlišná, záleží, zda se jedná o
fenu, či psa. Pes váží skoro 40 kg a fena okolo 35 kg. Výška psa a feny je také
rozdílná. Výška v kohoutku u psa je cca 70 cm a u feny necelých 65 cm. Oči
jsou kulaté a u dospělých ohařů mají jantarovou barvu. Malá štěňátka se rodí s
modrým zbarvením očí. Výmarský ohař má černý čumák a delší uši. Výmarský ohař
má mohutný hrudní koš. Bílé znaky se objevují na tlapkách, krku a hrudi.
Ohařovi čelisti jsou velmi silné a tlamu má velkou, plnou ostrých zubů. Má pevný
a hodně osrstěný ocas. Skvěle se s ním pracuje. Je velmi ostražitý a dobrý
stopař. Při lovu se nevzdává. Výmarský ohař se také hodí na výstavy a zvláště pro
záchranné akce. V současné době se častěji chová jako lidský společník.
Výmarský
ohař je považován za jedno z nejstarších plemen, které se podařilo
vyšlechtit v Německu. Počátky jeho původ nejsou příliš jasné. Traduje se,
že mohl vzniknout z černého braka, nebo také z hnědého starého ohaře.
Z počátku byl využíván k lovu zvěře, jako např. divočáků a vlků, hus,
koroptví a jiné létající zvěře. Nejstarším důkazem stříbrošedého zbarvení u
tohoto plemene je obraz z roku 1631 od A. van Dycke. Jiný obraz, od jiného
autora z roku 1871 zobrazuje zas ležícího ohaře tmavošedého zbarvení.
V 18. a 19. století došlo k rozšíření tohoto chovu na panství
arcivévody Karla Augusta. Arcivévoda výmarského ohaře získal původně na českém
dvoře u Auersperga a Esterházyho, kde se zastavil na návštěvě. Tam ho uchvátila
krása a vytrvalost plemene. Postupem času se plemeno dostalo i do Rakouska.
Kolem roku 1935 byl oficiálně uznán i chov dlouhosrstého plemene výmarského
ohaře. V Británii bylo poprvé spatřeno na výstavě v roce 1953. Od
roku 1910 došlo k rozšíření chovu i na české území, pouze pro bohaté
měšťanstvo. Za prvního českého majitele ohařů je považován pan Tománek
z Prostějova. Toto plemeno se v dalším období postupně začalo
vytrácet z českého území. O znovuobjevení se u nás zasloužil MUDr. Jan Fiala,
na Slovensku to byl pan Koloman Slimák.
Po
roce 1945 se objevil ohař také v USA. Zde byl využíván jako služební tzv.
policejní pes. V roce 1959 byl založen první chovatelský klub, který se
zabýval chovem krátkosrstého ohaře. U nás byl první chovatelský klub ohařů
založen v roce 1966.
Srst
Podle srsti se výmarský
ohař dělí na krátkosrstého a
dlouhosrstého. Krátkosrstý ohař má dobře přiléhající krátkou srst, hustější a
silnější než u jiných plemen. Srst je s podsadou či bez ní. Dlouhosrsté plemeno
má jemné a dlouhé osrstění. Délka srsti se u tohoto psa pohybuje kolem 3 až 5
cm. Na spodní části krku, břicha a na hrudi má delší srst.
Povaha a výchova
Je to velmi inteligentní a přátelský pes, s
ochranářskými vlastnostmi. Miluje aportování.
Rád se neustále učí novým věcem. Je rád, když může
být užitečný. Nesmí se zapomenout na dobrou výchovu, jinak se z něj stane
velmi neposlušný pes.
Vztah k ostatním
Miluje
hry s dětmi, ale zároveň se chová ostražitě vůči jiným osobám. Vůči domácím
mazlíčkům, či ostatním psům je nepřátelský. Ostrým štěkotem dává najevo, že
chrání svého pána i jeho území.
Využití a pohyb
Původně
byl určen k lovu, ale v současné době se šlechtí pro společenské
účely. Díky tomu se z něj stal výborný domácí společník, hlídací nebo
výstavní pes. Výmarský ohař má rád pohyb, proto je nutné ho několikrát denně
venčit. Nejlepší jsou pro něho dlouhé vycházky v přírodě. Tomuto plemenu vůbec
nevadí, když ho majitel nechá spát venku v boudě.
Péče o Výmarského ohaře
Jedná
se o plemeno velmi energické. Je nutné mu dopřát velké množství pohybu,
dostatek kvalitní stravy, která musí být uzpůsobena podle jeho činnosti. O
krátkosrsté plemeno nemusíme moc pečovat, stačí jednou za čas vykartáčovat srst.
S dlouhosrstým plemenem je daleko větší práce, musí se pravidelně vyčesávat
srst a kontrolovat čistotu zvukovodu.
Nejčastější onemocnění Výmarského ohaře
Nejčastější
nemoci jsou:
Nečastější vady
Za vadu je považováno vše, co
se odchyluje od stanovených parametrů. Následující těžké vady jsou:
Vylučující vady:
Klady:
Zápory:
Text je autorsky chráněn. provozovatel : COTOPAXI CZ, s.r.o. U Nádraží 1204/2A, Havířov-Šumbark, 73601, IČ:25859714, DIČ : CZ25859714, vedená u rejstříkového soudu v Ostravě č.C226